Domácí zahrádka

Hotová zahrádka

Poslední dobou spolu s Adélkou moc rády tvoříme (škoda, že Elinka pro to nemá úplně pochopení :D). Nebývá to aktivita na jedno odpoledne, ale na několik dní, což je super, protože to v dítěti posiluje vytváření představy o posloupnosti, postupu práce a taky vědomí, že nic není tak snadné a rychlé, jak bychom si přáli ;) Ale to, že to tvoříme spolu je hodnota, pro kterou to nebudu dělat sama večer... 

Minule jsem psala článek o znovu používání věcí, které by jinak hned skončily v koši. Tady jsme toho taky využily - uřízly kousek polystyrenu, co nám přišel v balíku. Dobře se do něho píchá i když je jen bílý, ale.... když to může vypadat líp a můžeme tím trávit několik hezkých tvořivých chvil, proč toho nevyužít, že? :) 

Navíc - ono to tak trošku dává větší smysl - procvičovat jemnou motoriku třeba tím, že tvoříme zahrádku, než jen píchat špendlíky do kusu polystyrenu ;) Tohle přesně mě naučila ergoterapie (zvlášť u dětí) - stimulovat více smyslů najednou, dávat věcem příběh, smysl a přesah (samozřejmě že ten správný trénink jemné motoriky s významem a přesahem probíhá venku na zahrádce u babičky, ale to přes zimu není úplně možné a navíc - špendlíky se v hlíně dost špatně hledají :D). 

Adélka si při výrobě krásně procvičila i stříhání 

- na pruh filcu jsem nakreslila čáry, které má nastřihnout. 

Kdyby si chtěl někdo taky vyrobit, je to jednoduché: 

- kousek polystyrenu

- zelené barvy (my to zvládly i s vodovkami IKEA)

- nůžky

- zelenou plsť

- tavící pistoli

- knoflíky a ozdoby (z galanterie, papírnictví aj. kreativních obchodů)

Na samotnou hru se zahrádkou: špendlíky (čím hezčí hlavičky, tím líp), větší korálky, knoflíky různých tvarů a cokoli vás napadne nebo potkáte v obchodě. ;)

REUSE. "Každá věc má spoustu svých neživých životů"

Myšlenka znovu používání věcí je krásná, ale kdybych měla doma skladovat všechno, co bych chtěla ještě někdy využít, rozhodně bychom se nevešli. V nějaké minimální (naši maximální) míře, to však ale jde a určitě to má smysl - omezit kupování nových a nových věcí (hraček), které častokrát nemají tak úplně využití, jak jsme si s nadšením představovali (někdy to ale samozřejmě stojí za to a investice se fakt vyplatí). Pokud je to možné, snažíme se doma vyhrát si se vším možným, co nám přijde pod ruku :)

Když nám třeba přijde velká krabice, dáme ji co pro to, než ji nakonec vyhodíme. Hrajeme si s ní i několik dní. :) Dá se s ní / z ní dělat tolik věcí, které pak můžete bez výčitek vyhodit, protože jste jen prodloužili "život" jednoho odpadku.

Posílám pár našich tipů a vyzývám i vás: využijte zdánlivě zbytečné odpady k tvoření, ke hře s dětmi atd... Budete tak mít spoustu rozmanitých aktivit.

Můžete si třeba zahrát kuželky s kelímky od jogurtů, nebo stavět věže z krabiček od čaje a nebo z nich třeba vyrobit městečko, vyrobit domeček pro děti z velké krabice nebo jen malinký pro plyšáky, můžete do krabice píchat nůžkami (to byl jednu dobu náš hit) nebo vystřihnout kouzelnou hůlku pro vílu, vyřezat do krabice díru a vyrobit si "tajemný box", nebo ji celou pokreslit křídou, vodovkami, pastelkami, udělat si z ní chodník a obtisknout nohy celé vaší rodiny.... :) Možností je nespočet! :)

Porodní přání

Porodit tak, jak si přejete, je velký zázrak, který se rozhodně nedá naplánovat, ale jistě se dá udělat maximum pro to, aby realita měla co největší šanci se přiblížit našim představám.
Před našim prvním porodem jsem (asi jako každá prvorodička) neměla tušení, co mě čeká, jak to může probíhat a co vlastně chci. Tak jsem začala vyhledávat informace, ptát se a zjistila jsem, že to jde i jinak. Sepsala jsem si porodní přání pro oba porody, protože jsem si jednak chtěla ujasnit terminologii, kterou na mě v porodnici budou mluvit a taky jsem chtěla předat svá přání místnímu personálu (nakonec jsem rodila 2x v Krnově, kde v podstatě vše bylo standardem a neměla jsem potřebu jim svůj porodní plán ukazovat).
A jelikož vím, jak je někdy složité se všemi informacemi prokousat a najít nějaký přehled "co vše si mohu přát během porodu", přidávám zde ten svůj. Třeba se někomu bude hodit :)

Nikdy jsem tomu neříkala porodní plán, protože... co jde u porodu naplánovat? :D Takže pro mě to byla porodní přání.

Tak tady to je - soupis před druhým porodem:

Porod je pro nás velmi intimní záležitostí a proto si přeji, aby byl co nejméně narušován přirozený a spontánní průběh porodu a aby byl ke mně personál trpělivý.

Jsem druhorodička, první porod byl spontánní, probíhal přirozeně, trval cca 8 hodin od odtoku plodové vody a neměla jsem žádné poranění. Stejně jako na první porod, tak i nyní jsem se pečlivě připravovala masáží hráze a cvičením s Aniballem.

Během celého průběhu porodu si přeji přítomnost svého manžela a mé duly.

1. DOBA PORODNÍ

·         Nepřeji si, aby mi byla nabízena jakákoli medikace a analgezie. Pokud budu chtít, požádám o léky sama. První porod jsem zvládla bez farmakologického tišení bolesti.

·         Prosím, nenabízejte mi dirupci a umělé urychlování porodu, pokud porod bude postupovat spontánně.

·         Nepřeji si, aby mi byla zavedena kanyla preventivně. V případě komplikací a potřeby zajistit žílu, prosím o umístění kanyly do hřbetu ruky spíše než do loketní jamky.

·         Přeji si, aby monitoring CTG miminka probíhal jen v nezbytné míře, abych měla co největší možnost volného pohybu dle mého uvážení.

2. DOBA PORODNÍ

·         Přeji si, abych se mohla volně pohybovat a volit vhodné polohy, dle svého uvážení.

·         Nepřeji si, aby mi byl proveden nástřih hráze. Na porod jsem se pečlivě připravovala (masáží hráze, cvičením s Aniballem). Můj první porod se obešel bez jakéhokoli zásahu a neměla jsem žádná poranění. Pokud by se zdál nástřih nutný, vyčkejte mého souhlasu.

·         Uvítám nahřívání hráze teplým vlhkým obkladem.

·         Nechci, aby byl porod placenty urychlován farmakologicky, pokud to nebude nutně potřebné z důvodů možných rizik.

3. DOBA PORODNÍ

·         Bezprostředně po narození miminka chci, aby mi bylo položeno na tělo a aby nutné ošetření miminka bylo provedeno v této poloze.

·         Pupečník, prosím, nechte miminku dotepat. Chci, aby zkrácení pupečníku proběhlo v poloze miminka na těle matky.

·         Přeji si nerušený bonding. V případě, že to můj zdravotní stav nedovolí, přejeme si, aby byl proveden kontakt kůže na kůži miminka s tatínkem v co největší míře.

·         Přeji si nepřetržitý kontakt s dítětem a mou či manželovu přítomnost u všech následných vyšetření.

·         Chci, aby vážení a měření miminka proběhlo až po 2hod.bondingu před nástupem na oddělení šestinedělí.

PÉČE O MIMINKO

·         Nepřeji si, aby mému dítěti byl podán injekční formou vitamin K – preferuji podání orálně.

·         Chci, aby se s koupáním miminka vyčkalo, aby se mázek mohl vstřebat do pokožky.

Předem děkuji personálu za vstřícnost a respektování mých přání, tak, aby v nás porod nezanechal žádné negativní vzpomínky, ale byl pro nás krásným zážitkem, jako ten první. Věřím, že na všem podstatném se domluvíme.

Naše ručičkování...obkreslujeme rádi, cokoli :)

Doba, kdy jsme si nabarvili chodidla, ruce a tvořili obtisky na veliký papír, už je trošku pryč. Posledních pár měsíců u nás vede obkreslování. Tak jsme to využili a vytvořili přání / obrázek pro Adélčinu kamarádku na 2. narozeniny.
Ruce jsme obkreslili na barevné papíry, vystřihli, nalepili a dokreslili pastelkami - Adélka kreslila trávu, vodu a paprsky sluníčka (baví mě ta naše "technika", kdy ona nakreslí nějaké čáry a já pak vybarvím políčka, která díky tomu vzniknou) :)
Přikládám inspiraci z netu na další zvířátka:

V dešti

Venku prší, sedíme doma zalezlí a nic se nám nechce. Co takhle to někdy změnit, pořádně se obléknout a vyrazit ven na procházku v dešti?

Z Erasmu ve Finsku jsem si odnesla mimo jiné to, že chci, aby moje děti chodili ven v každém počasí. Tam jsem totiž denně viděla děti hrající si na školkovém hřišti, i když pršelo nebo hustě chumelilo a měli můj obdiv.

My jsme nedávno vyrazily objevovat svět i s panenkou, v kalužích si pocákaly, panenku vykoupaly, rukama pohrabaly v blátíčku a užily jsme si spoustu srandy.  

Miluju ty chvíle, kdy si řeknu "stop! nemluv, jen se dívej" - a tak jsem stála v dešti a dívala se, jak ta moje holčička umývá miminko v kaluži. Žádné "panenka bude špinavá... a nebude jí zima?...a ty budeš mít studené ručičky, budeš nemocná, nedělej to...". Jasně, v mysli mi probíhalo, že nám říkali, že když máme studené ruce, budeme nemocní. Kolikrát se to ale doopravdy stalo? 

Jak často říkáme dětem "nedělej to, ať nemáš studené ruce?" A co kdybychom někdy nechali dětem tu svobodu poznat, co to znamená? Prožitek a zkušenost je silnější než slova ;) 

 Ale popravdě mě při pohledu na panenku koupající se v kaluži napadlo, že by nás leckdo nařknul, že učíme dítě špatně se chovat k věcem a možná i s přesahem do mezilidských vztahů. :D